Brumovský buk

Buk lesní (Fagus sylvatica)

Parametry stromu: výška 30 m, obvod kmene 330 cm, stáří 150 let

Navrhovatel: Jakub Pařízek

Milí přátelé,

dříve, než vám začnu vyprávět svůj příběh, sluší se, abych se vám představil. Jmenuji se Fagus sylvatica, vy mě však asi lépe budete znát pod jménem buk lesní. Již 150 let majestátně shlížím na krásnou vesnici Brumov, která se rozkládá v údolí pode mnou. Na první pohled je to vesnice jako každá jiná, na ten druhý však vesnice s bohatou historií, zajímavými místy a hlavně s hodnými a dobrými lidmi. Pokud tudy budete mít někdy cestu, přijďte se za mnou podívat. Že nevíte, kde mě najdete? Mou statnou korunu, vévodící celému lesu za mnou, určitě nepřehlédnete. Jsem totiž 30 metrů vysoký a můj kmen má úctyhodné 3 metry a 30 centimetrů. Nejlepším časem pro návštěvu je podzim. To totiž moje listy hýří všemi barvami a já se tak stávám krásnou dominantou brumovské krajiny.

A nyní už vám povím svůj příběh. Jeho začátek však znám jen z vyprávění. Tenkrát prý lomnickým panstvím putoval starý moudrý poustevník, který uměl hledět do budoucnosti. Jeho kroky ho zavedly až do Brumova, kde v té době pobýval i starosta sousední vsi Přibyslavice. A tak starostové obou vesnic chtěli hned vědět, jaký osud Brumov a Přibyslavice v nejbližších letech čeká. Poustevník zvážněl a řekl: ,,Zde máte dvě kouzelná semínka. Vesnici, ve které semínko do roka od mé návštěvy vzklíčí, čeká šťastná budoucnost. Ale tu druhou, ve které semínko nevzejde, čeká zánik.“ Po těchto jeho slovech zůstali všichni, kteří toto hrozné proroctví slyšeli, jako opaření. Oba starostové semínka zasadili ve svých vesnicích a se strachem očekávali příští rok. Čas plyne jako voda a stejně tak rychle utekl i rok od poustevníkovy návštěvy. Brumovští se sešli na návsi a poslali starostu, aby se šel podívat, zda jejich semínko vzklíčilo nebo ne. Starosta tento smutný úděl přijal a vydal se k lesu. Než tam však stačil dojít, ozvala se z lesa obrovská rána. A za ní další a další. Mezitím už starosta došel na místo a zjistil, že brumovské semínko vzešlo. Když tuto dobrou zprávu oznámil lidem, všichni se radovali. Pak si ale vzpomněli na celé znění proroctví – jednu vesnici čeká šťastná budoucnost, druhou zánik. Brumovští hned poznali, co bylo příčinou těch ohlušujících rán, které doznívaly celý den až do večera. Nikoho by však ani ve snu nenapadlo, co se s Přibyslavicemi stalo. To se lidé dozvěděli, až se z lesa vrátili brumovští dřevorubci, kteří toho dne pracovali nedaleko Přibyslavic. Jeden přes druhého pak s hrůzou v hlase líčili, co viděli: ,,Krátce po poledni se zatáhlo a za chvíli už oblohu křižoval jeden blesk za druhým. Pak se nedaleko ozvala ohlušující rána a za ní další a další. Mysleli jsme si, že v lese zuří silná bouře, tak jsme běželi do Přibyslavic, abychom se tam v tom nečase skryli. Na místě, kde Přibyslavice stávaly, jsme však našli obrovskou díru, ze které neustále vycházely dunivé zvuky a štiplavý kouř.“ Dodnes nikdo neví, kam se tenkrát Přibyslavice propadly a proč je potkal tak hrozný osud. Jediné je však jisté. Tím kouzelným semínkem, které v Brumově vzklíčilo, jsem já, jediný pamětník této smutné události.

A to je celý příběh o mém životě. Pokud se vám mé vyprávění líbilo, budu rád, když pro mě budete hlasovat v anketě Strom Tišnovska. Za každý hlas děkuje

brumovský buk

Hlasovat můžete zasláním e-mailu na adresu ekoporadna@tisnovsko.eu
Za sebevědomé Tišnovsko, Majorova 1709, 666 01 Tišnov, IČ 26635160
Bankovní účet číslo 210347344/0300
design+web: Luděk Janda